objective morality is a myth

7. října 2018 v 22:17 |  Art
do you ever just

 

Wentilátor story- kapitola 2

7. října 2018 v 22:05 | B.A.F.!. |  Wentilátor story
- ok, ješte je tu wendískův masterpiece -

Zase jsem po dlouhé době byla osvícena! Proč? Protože mě napadlo napsat 2. kapitolu!


--------------------------------------------------
Z pohledu Anthen
Dlouho do noci Anthen přemýšlela nad tím, jak vytvořit Wentilátor tak, aby se to Radiowave líbilo.
(někdo se snažil malovat ve photofiltre)

Ráno zjistila, že večer měla geniální plán. Ten plán je:


...







...







.....



že ho zapomněla!!

Who ships who at Gympl

7. října 2018 v 21:52 | 14 yrs old me |  No tak si taky dělám vlastní rubriku, aby se neřeklo
- hello, tady Evžen z roku 2018, tohle jsem našla v rosepsaných... nevím, jak je to starý, ale doufám, že hodně. enjoy -

Zdravím všechny ztracené duše!

Dneska mě napadlo napsat přehled všech shipů u nás na gymplu. S grafickým znázorněním pro méně chápavé. (U některých. Na paní M s bičíkem fakt žaludek nemám.)

Doufám, že tento článek osvítí co nejvíc lidí, kteří dopusud bádali v temnotách. Ur welcome. ♥

1. Pája na druhou (Pája2)

Kdo s kým: Pája s Pájou, protože Pája je moc úžasný na to, být shipován s někým jiným.
Kdo je kdo: Pája je vždycky top. Ship Pája na druhou nemá bottom. Pája je úžasný. Pája je bezchybný. Pája je silný. Pája je jasná domina.
Historie: Pája je jako Krišna. Nikde se nevzal, z ničeho nepochází, nemá počátek ani konec, prostě tady je a vždycky bude. Stejně jako Pája na druhou. Otázky se rojí především okolo tzv. "bílého fleku". Drtivá většina lidí odmítá uvěřit, že jde pouze o šedivějící vlasy, protože Pája je věčný, tudíž nešediví. Existuje několik teorií. Zahrnují například nechtěné setkání s bělidlem nebo na povrch se deroucí příslušnost k árijské rase. Mnozí jsou pak přesvědčeni, že v Pájově fleku se nachází portál neznámo kam, snad dokonce živoucí důkaz existence bílých nebo červých děr.
Kdo shipuje: Páju s Pájou shipují všichni, i když si to možná neuvědomují. Nebraňte se tomu. Není úniku.

(Z důvodu dodržení autorských práv byl obličej rozostřen. Nedávám v občance pozor, takže nevím, jestli by to bylo jinak trestné, ale whatever. Co se týče necenzurovaného obličeje na layoutu, to není Pája, ale emo Pavlínka.)


2. Dredox

Kdo s kým: Dredy (Jonáš) s Oxem
Kdo je kdo: Z těch dvou je bottom Ox, i když by mohli být bottom oba. Konečné rozhodnutí záviselo víceméně na tom, že Ox je roztomilejší, když si ho člověk představí, jak se olizuje a říká "suck me off, Daddy!"
Historie: Myška věc To tak jednou byly dvě moc smutná ema, která byla na Háčku. Protože i na Háčku je občas nuda. (Za to na háčku určitě ne.) Obě ema oplývala nadpřirozenou schopností všechny shipovat dohromady. a tak se jednoho studeného dne zrodil Dredox. Žije dál po Ajfelofkou a v Pařížských katakombách. (#BPA)
Kdo shipuje: No, minimálně dvě zmíněná (nejmenovaná) ema. Ale Dredox by měli shipovat všichni protože Dredox je úžasný! (A na rozdíl od Cloroxu vám nerozleptá orgány. A to se vyplatí. Pokud nejste tak emo, že chcete, aby vám je rozleptal. V tom případě volte Clorox.)




3. Bubo a Paní M

Kdo s kým: ...Bubo a Paní M
Kdo je kdo: Bubo je už od pohledu jasný bottom. a neříkejte, že jste si nikdy Paní M nepředstavovali z bičíkem. Nelžete sami sobě...
Historie: To je jednoduché, protiklady se přece přitahují!
Kdo shipuje: Těžko říct. Je dost možné, že se shipujou i oni navzájem a masku vzájemné ignorace si udržují jenom na veřejnosti. To mi připomíná jeden Frerard. Napadlo vás někdy, proč je Bubo stále tak mimo? Nervózní? Nestíhá? Vymlouvá se na zubaře? Třeba proto, že má co skrývat...

4. Škvarek

Kdo s kým: Mirek a Marek
Kdo je kdo: Zkuste hádat. Hm, jo. Marek je pochopitelně dole.
Historie: V dávných časech, tak dávných, že je z našeho aktuálního seznamu pamatuje jedině Pája, se zrodil *vložte random postavu z Pána Prstenů* a nějakým způsobem je donutil dát se dohromady. Jakým, to už si nikdo nepamatuje, jelikož to bylo velice, velice dávno. Samotný vesmír předurčil existenci tohoto shipu.
Kdo shipuje: Samotný vesmír

5. Martin&Matěj (fuck it, český ship jména jsou buď naprosto geniální, nebo divný)

Kdo s kým: u can guess (strašně ráda se bavím představou, jak náhodní návštěvnící tohoto blogu nic nepochopí, ale pak mi dojde, že každý racionálně uvažující náhodný návštěvník již prchnul)
Kdo je kdo: Well this one's a bit tough

Hm

Hmmmmm

Co já vím, taky to všechno nemůžu vymýšlet sama :D Kde je můj emo squad? Aj nýd jór help

Historie:
Baumanka: Takže ty se chceš tulit k panu Kolaříkovi? To je tvým záměrem?
Matěj: Ne...
Martin: (přeruší ho) Ano!

Kdo shipuje: Pravděpodobně Baumanka (?)

6. Mikulincová + všichni, kdo se s ní shipují (nechápu lidi, co to nedělají, protože ona je dokonalá)

Kdo je kdo: Mikulincová je top. Překvapivě. Nejen ve smyslu sexuálním.
Historie: *představte si tady nějakou epickou ságu ve francouzštině*

7. Vojtěška&Alex

Kdo je kdo: Po dlouhém (fajn, ne až tak dlouhém) naléhání a přesvědčování se mi podařilo ověřit si u Vojty svou doměnku.
Historie: Tvoří se každým dnem... *maniakální smích*

 


O princezně Gerardýně (part two)

14. května 2017 v 16:34 | evžen |  gay
- no comment -


O princezně Gerardýně (part one)

12. dubna 2017 v 21:12 | Proud Dyson Hoo(k/v)er |  gay
Poněvadž jsem líná psát něco jiného, pokračujeme v sérii Emo Pohádek

u need some Gerard in your life

and communism as well

musela jsem do rozdělit do dvou partů poněvadž blog.cz si myslí že je to moc dlouhý

(musíte kliknout na takové to kouzelný tlačítko jménem Celý článek)

(přesně tak, musíte, protože tyhle články tvoří tak 87 % mé komunikace se světem a já z nějakého důvodu chci komunikovat se světem)


RECENZE DEJTE TOMU ŠANCI PLS

19. března 2017 v 18:47 | Crazy opět smrdí |  Když se Crazy nudí

Hollou dámy, pánové, hermafroditi, homoušci a další kreatury. Zdraví vás opět Crazy!

Ano já vím, slíbila jsem další díl červené karkulky a pracuje se na tom, ale teď jsem celé prázdniny byla nemocná a nemohla sem ani pořádně sedět, natož něco psát. Každopádně přicházím s jiným článkem. Není random jako ty ostatní, to můžu slíbit už teď. Vlastně mám v hlavě dost jasno (alespoň momentálně) o tom, co chci psát. Takže vzhůru k věci. Asi vzhůru nwm? Potom, co jsem to napsala, se mi to začalo zdát divné, já nevím. Poslední dobou se mi to stává často. Celkově s českým jazykem, anglickým jazykem, mým jazykem a taky jazykem našeho psa, ten mám v očích furt, doslova. ACH NE JÁ PŘECE ŘÍKALA, ŽE NEBUDU BLÁBOLIT SAKRA. Okej teď už vážně k věci.

Tento článek má vlastně sloužit, jako taková recenze. Ano recenze, já tyhle věci nedělám často… No vlastně vůbec, myslím že jsem nikdy recenzi na nic nedělala.. Tohle si podle mě ale recenzi zaslouží! Takže, co vlastně recenzuji? U toho bych asi měla začít co? Nebo ne? Já nevím, stay with me guys je to fakt dobré. Takže, tahle věcička se jmenuje Magium. Je to zdarma appka, kterou si můžete stáhnout bez jakýchkoliv zádrhelků na google play (na mobil samozřejmě). Je to absolutně zdarma, jediné za co si můžete připlatit je odstranění reklam a ty skutečně nejsou tak hrozné. Jako znám appky, které jsou tím zamořené, ale tohle je na tom velmi chill a ani to nezavazí.

Takže, co je tohle vlastně za applikaci? No jo tak trochu pro lidi, co mají rádi knihy a jsou alespoň trochu zdatní se svojí angličtinou. Je to vlastně taková knížečka, která vám umožní pomocí svých výběrů reakcí na různé situace, měnit příběh celé hry (tzv. Cyoa neboli Create your own adventure). V této knize nebo hře, myslím, že se to úplně v klidu dá nazvat obojím, hrajete za Barryho, což je docela normální člověk, bez jakýchkoliv zvláštních schopností. To samo o sobě není tak zajímavé, co? Ale tenhle normální človíček vždycky chtěl být mágem, jako už odmalička to je jeho sen. A jaký je nejlepší způsob jak si takovej sen uskutečnit? Vlastně není, Barry se prostě rozhodl, že se zúčastní největšího kouzelného turnaje, proti těm nejsilnějším mágům z celého světa, aby vyhrál nějakej čudnej artefakt zvanej magium, který by mu čistě teoreticky, mohl uskutečnit jeho sen. Ano Barry je velmi odvážný… šílený…. retardovaný? Říkejte tomu, jak chcete, ale tahle kniha kniha mě chytla a už nepustila.

Po cestě potkáte spoustu nových přátel i nepřátel, zamordujete dráčka, málem se necháte zabít teenagerem v pyžamu, oh, ano, je to rollercoaster all the way, ale je to naprosto boží. A teenager v pyžamu je hrozný boss a shipuju ho s Barrym, ale nechci spoilovat. Teda ne, že by tam byla nějaká možnost ty dva spolu dohromady fakt dát, trochu bummer if you ask me, ale ten příběh je celkově velmi, jak to říct… Vtahující? Dává to smysl? Jakože vás vtáhne do děje a dá vám ochutnat úplně všeho, co tato úžasná, zábavná a fantastická kniha/hra nabízí? Když jsem si tuto knížečku stahovala, vlastně jsem byla docela skeptická, neboť jsem na ni narazila naprostou náhodou, když jsem se prohrabávala appkama, protože jsem se nudila, ale oh můj bože děkuju, žes mi umožnil najít tenhle skvost. Prosím, prosím lidi, vím, že teď asi zním trochu jako žebrající děvka, ale dejte tomu šanci. Chápu, že to nemusí být everyone's cup of tea, ale ten autor do toho dává vše, co může a pracuje na tom z plných sil. První knihu už má hotovou a z druhé knihy jsou zatím vydané 3 kapitoly, ale koncem tohoto měsíce by měla být čtvrtá. Další skvělá věc na téhle knížečce je to, že většinou, když něco takovéhoto najdete a ono vás to fakt nechá hrát (ne nějaký dvou kapitolový trial), tak pokud to má další knihy (jakože díly), tak si za to musíte zaplatit. U tohoto - ne. Nemusíte platit nic. Unlocknout druhou knihu můžete jednoduše tak, že splníte několik achievementů (nwm esi to píšu dobře a je mi to celkem jedno, neboť jsem velmi nadšená) a bum druhou knihu máte a můžete začít hrát bez jakýchkoliv problémů. A není to ani tak těžké. Celkem tam máte 9 save slotů, s tím, že můžete mít rozehraných více her na jednou, třeba když plníte ony achievementy. Jen si musíte dávat pozor, aby ste si nepřepsali hru, kterou si přepsat nechcete, ale myslím, že je to udělané dost přehledně a jediný důvod proč já jsem takovej expert, že se mi to stalo je protože jsem ještě větší expert, když mám horečky.

Ale pozor na mě zlatíčka, ještě nekončím. Vlastně nevím, jestli tady u tohoto můžu jen tak skončit, neboť tohle je takový gem, že o tom bych mohla mluvit furt dokolečka, jen co bych přestala o příběhu, kterej tady vážně nechci spoilit a vážně se držím ze věech sil, hned bych vám povyprávěl o těch úžasných postavách. To je taky spoilení, takže vám už asi jen zmínim pár takových plusů.

Začneme hlavní postavou, což je Barry. Barry je velmi sarkastický savage chlápek. Není jako vaše typická hrdinská postava bez charakteru, co chce všechno zachraňovat. Barry je prostě blbej, sarkasmem syčící… konvice? Já nwm napadla mě konvice, když jsem zmínila syčící. Samozřejmě, že Barry není konvice, hrát za konvici by bylo divný, ale Barry je fakt savage a většina jeho hlášek, mě měla na zemi v hysterických záchvatech smícho-pláče. Jop je to borec.

Vedlejší postavy. Oh ano každý hrdina potřebuje několik sidekicků, čím víc tím líp, že? No, jak příběh postupuje vy těchto etnit? Entit? (eh? Nwm jak se to slovo co se snažím použít vlastně píše, takže dělejme, že ste to pochopili…ok?), no každopádně potkáte jich hodně. A že jsou to veselé charaktery, každý má svůj vlastní cíl, svůj vlastní důvod, proč je v tomto turnaji a proč vám vlastně pomáhá. Každá postava je nečím zvláštní a v rozhovorech s nimi není místo na nudu. Chcete veselého, vždy ožralého trpaslíka, co se prostě přišel trochu pobavit? Got ya. Chcete chladnou ženskou, co si vás nepustí k tělu a neustále vypadá, že vás chce penetrovat svým ledovým mečem? Got ya. Chcete malou asi 12 letou holčičku s dvěma osobnostma? HAHAa…..Got ya! Tahle kniha má moc a víc. Nebojte tohle nejsou všecí, jen nechci úplně všechno vykecat.

A přicházíme k tomu nejlepšímu bodu večera. (teď je večer, když to píšu, nwm jak u vás ale každopádně hezkej den everyone). ZÁPORÁÁÁÁÁCI! Už jsem mluvila o drakovi? Jo, srat na draka máte tady puberťáka v pyžamu! A Hydru, a lidi a stromy a mluvící lišky? WTF, takhle kniha je divná, ale božíííííí!!! Chcete bojovat s bohem?? AHAHA, nedoporučuju ale it's your call.

Možná bych teď asi měla udělat nějaké shrnutí? Ok, takže tahle hra/kniha/Cyoa, je zatraceně dobrá takže ratingy (1-5, 1…nejhorsí, 5…nejlepší). :

Příběh: 69…. Fajn měla bych se asi držet pravidel co jsem si sama stanovila…. 5

Postavy: 5

Hratelnost: 5

Cokoliv jiného: 100000000000000000000000000000000000000000

PROSÍM PROSTĚ SI TO PŘEČTĚTE MILUJU TU A ZASLOUŽÍ SI TO, ABY O TOM VĚDĚLO VÍC LIDÍ MOC MOC MOC PROSÍM.

Ehm…. Děkuji za vyslechnutí, Crazy out!

Červená Karkulka - Kapitola 1.

18. února 2017 v 22:34 | Crazy and Skyfomedúza |  Červená Karkulka
Zdravím moji vznešení druhové jistých jáužnevímco.... No, každopádně co už. Přínášíme vám já (CRAZY) a moj muž (TA MEDÚZA ČI CO) příběh námi vymyšlen. Just so you know, ty pomlčky mezi některýma odstavcama znamenají změnu pohledu. Brittanicuse píše moj muž a X (čte se to "Eks") píšu já... Oke. Todle je začátek. Nevím za jak dlouho budou další částí, ale zatím pracujeme rychle a vidíme se zhruba každej víkend takže... Pokud se to někomu bude líbit... Just sayin....

Bylo nebylo, i když spíš trochu víc bylo než nebylo. Bylo nebylo bylo v poměru zhruba 60 ku 40. Minimálně. Možná trochu víc. Ale ruku do ohně bych za to nedal. Ale kdyby bylo, bylo to nějak takhle…
Brittanicus Heathcliff McSweeney od rána věděl, že to nebude dobrý den. Tak pro začátek se probudil živý, což bylo trochu zklamání, ale po třiceti letech, co se vám taková nepříjemnost pořád stává, si tak trochu zvyknete. Den to ale pořád pokazit umí. Z otráveným mručením, které znělo jako něco mezi medvědem s bolestí zubů a hroším pšoukem ve vířivce, se pomalu vyplazil ze svého hnízda polštářů, přikrývek, náhodných hadrů, špinavého oblečení a zbytků jídla, a z obrovským sebezapřením se dovlekl až do koupelny. V zrcadle spatřil zubatou zelenou tvář s neupraveným černým vousem, žlutýma očkama a velikýma zelenýma ušima. Povzdechl si. No, tak další zklamání, přes noc zázračně nezkrásněl, pořád prostě průměrná tvář v davu. Možná trochu ošklivější než průměrná. Šplíchl si na tvář trochu zrezlé vody, v marné snaze se trochu probrat, a když se to naprosto minulo účinkem, otevřel okno a spatřil Tazzawank. Přesněji řečeno, nespatřil, ale věděl,že tam je. Co spatřil, byla hutná vrstva kouře, smogu, dýmu a občasných odpadků, které touto směsí pluly, unášeny větrem. Tazzawank, jeho rodné město, kde strávil třicet vcelku nepříjemných let svého života, nebyl přes odpad, který produkoval nikdy vidět. Lidé občas polemizovali jestli vůbec ještě můžeme vědět, že Tazzawank existuje, když ho nevidíme, což by byla zajímavá myšlenka, kdyby ji však většinou nevyslovovali ti, kteří to svinstvo dýchali moc dlouho. Ať už ale Tazzawank existoval nebo ne, měl v něm zaměstnání, které, ať už existovalo nebo ne, mu umožnovalo platit tenhle byt a jídlo, které potřeboval ke svojí existenci. O té nepochyboval. I přes všechno svinstvo Tazzawanku ještě věděl, že on skutečný je. Jen by si občas přál, aby to tak nebylo. Pomalu se vypotácel ven z bytu a ta myšlenka ho nepřestávala hlodat: "Tohle nebude dobrej den McSweeney. Stane se něco moc špatnýho"
--------
X si znovu hluboce povzdechnul a už asi po třetí si promnul oči. Věděl, že brzy bude muset vyrazit, ale nedokázal se přimět k tomu, aby vylezl z pod vyhřáté deky provizorního cestovního spacáku. Zrovna se nacházel v jedné z mnoha miliard dimenzí, jež v tomto světě existovali. Ne všechny dimenze věděli o existenci těch ostatních. Existovali i takové, které absolutně odmítali skutečnost, že jejich světíček není jediný v tomto nekončícím vesmíru. Těmto ignorantským dimenzím se říkalo Zera. Dimenze se celkově dělily do 14 kategorií, podle jejich vyspělosti. Vyspělost se většinou počítala z hlediska techniky a vzdělanosti, ale dimenze od Zero po Five byly řazeny podle toho, jak moc věřily svojí jedinečnosti. X si znovu povzdychnul. Tohle poslední dobou dělal často. Začínal si připadat, jako důchodce z Ryielu, když mu skončí slevy na mléčné výrobky... Zrovna se totiž nacházel v dimenzi kategorie Three a to nebyla moc velké zábava, neboť ho již třikrát málem upálili. Být doktorem mezidimenzionálních struktur v praxi nebylo vůbec jednoduché. Za normálních okolností by X nezajímali dimenze nižší kategorie než Six, ale tohle se za normální okolnosti považovat rozhodně nedalo. X byl totiž na misi. A to životně důležité misi, neboť něco zapříčiňovalo, že dimenze jedna po druhé mizely. Ze začátku to byl tak jeden svět za týden, což při obrovském množství dosud známých dimenzí byla skutečná nepatrnost. Proto si toho lidé ze začátku vůbec nevšímali. Byl to právě X, kdo si poprvé všimnul narůstající ho počtu "pohřešovaných" světů. Ostatní doktoři z Pandemonia označili X objev za nedůležitý, neboť si byli jisti, že jedna dimenze kategorie Three a níže za týden je nepodstatná a nedůležitá, ale jak X předpokládal, počet mizejících světů se stále více stupňoval. Pandemonium však stále odmítalo přiznat si skutečnost, že se něco děje a když začali mizet tisíce světů kategorie Seven a výše za den, tvářili se neskutečně udiveně. A teď je vše na X, aby zjistil, co se děje a dal vše do pořádku. Měl neskutečný vztek na všechny jeho "kolegy". Kvůli jejich ignoranci došlo i na jeho vlastní svět. Vše zmizelo, jeho domov, rodina. Nezůstalo absolutně nic, žádná stopa. Vše bylo pryč. A tak tu teď seděl a přemýšlel, jak by měl sakra přijít na to, co způsobuje mizení dimenzí, když po oněch zmizelých nezůstane ani stopa a není možné přesně určit, která zmizí, jako další. Ano, X si více méně vytipoval zhruba 5 milionů dimenzí, které by technicky mohly zmizet v průběhu příštích několika dní, vzhledem k tomu, jaké dimenze doposud zmizely a hlavně, v jakém směru. I přesto to bylo neskutečně velké množství a X neměl žádné jiné proměnné, které by mohly okruh nějak zmenšit. Proto se rozhodl použít starou dobrou metodu pokus omyl a vydat se po jeho vytipovaných dimenzích na vlastní pěst. Ne že by mu někdo bránil. Mezi ostatními vědci v Pandemoniu nebyl zrovna nejoblíbenější, vzhledem k tomu, že vždycky odhalil i ty nejmenší zádrhely v práci ostatních. Samozřejmě ne na všechny poukazoval, ale je docela rozdíl jestli váš nově navržený stroj po spuštění bouchne, než aby dělal zmrzlinu, jak bylo původně v plánu. Ano Pandemonium se skutečně zabývalo nejvymoženějšími technologiemi… Každopádně X nikdo neměl rád a když se našla nějaká vražedná mise, všichni hlasovali pro nedobrovolného dobrovolníka X. X si nikdy nestěžoval, vlastně ho takové sebevražedné mise docela bavily, ale tohle bylo něco jiného. Tohle bylo osobní a X byl připraven za to i zemřít. Teda ne že by nebyl připraven zemřít vždycky, ale co už.
X si znovu povzdechnul a pak ještě jednou, jelikož již byl z toho svýho vzdychání značně otráven. Nezdálo se, že by tato dimenze měla v blízké době někam mizet. Všechna data byla v pořádku a nic nevybočovalo. X sice nevěděl, co přesně by mělo vybočovat, ale dal na svůj instinkt, který mu již mnohokrát zachránil zadek, a usoudil že tady to nenajde. Sklidil tedy svoje provizorní tábořiště a připravil si portál. Tady již neměl, co dělat a tak se rozhodl vydat se dál.
---------
Jsou věci, na které se prostě nedá připravit. Jako třeba když se vám před očima parní mech-tank, na kterém jste pracovali posledních několik týdnů, roztrhne a v srdci téhle náhle vzniklé hromady šrotu se rozzáří plochý disk čisté energie, který vzápětí porodí podivnou bledou bytost se směšně malýma ušima a zuby tak drobnými, že si chvíli nebyl jist, zda nějaké vůbec nějaké má. S hrůzou si uvědomil, že ostatní dělníci měli dost duchapřítomnosti, aby se stáhli do bezpečné vzdálenosti, takže Brittanicus byl jediný, kdo byl v tvorově bezprostřední blízkosti. Snažil se vypadat co možná nejvíc neškodně a (protože jeden nikdy neví) nejedle.
"Oh, jaký to zajímavý exemplář… Hmm", prohlásil tvor a namířil na Brittanica jakousi kovovou skřínku.
"Errrr…" odpověděl, nejistý zda tvorova slova znamenají větší či menší problémy.
"Kwyjibo, ještě nikdy jsem žádného na vlastní oči neviděl." prohlásil tvor pro sebe, zatímco byla jeho pozornost zaměřená na skřínku v jeho dlani
Briianicus nemohl být zmatenější. Kwyjibo, tak jim říkaly Plíživci, ale tahle bytost jednoho z těch drobných, slizkých tvorů ani v nejmenším nepřipomínala. Bylo to bizarní, jakoby jste náhodou v koupelně našli voropoda a ta nenažraná bestie řekla:"Mńau".
"Samec, biologický věk třicet, nedostatek vápníku, vyšší koncentrace olovnatých zplodin v krvi, chronická serotoninová deficience…" deklamoval stále tvor nezůčastněným hlasem, zatímco hleděl do zařízení. Brittanicus většině slov nerozuměl, proto pro jistotu udělal gesto které ho naučila jeho babička, které mělo bránit proti kletbám. Monolog toho tvora až podezřele připomínal nějakou magickou mantru.
Tvor se poškrábal na bradě a opatrně k Brittanicovi přistoupil.
"Odpusťte mi mou nezdvořilost. Hovoříte jazykem Inferna?"
Brittanicus byl stále zaskočen. Nebyl natolik paralyzovaný strachem, aby nedokázal odpovědět, byl však zaplaven nervozitou ze všech možných eventualit, k nimž by mohlo dojít, kdyby svou odpovědí toho tvora nějak popudil. Dlouze se zamýšlel, jaká odpověd by byla nejadekvátněší a nakonec na to přišel.
"Ano"
"Oh skvělé. Dovolte mi se představit. Mé jméno je X. Přicházím z jiné dimenze, takzvaného Pandemonia"
Brittanicův mozek pracoval na plné obrátky. Ano, zaslechl něco o existenci jiných dimenzí, ale byl to jen jeden z oněch nápadů, o kterém diskutovali filosofové a vědomanceři. Na druhou stranu, X se nepodobal ničemu, co na tomto světě zahlédl.
"A co vás sem přivádí?" řekl rozpačitě, uvědomujíc si, jak hloupě to zní
"No, vlastně jsem na misi. Víte, neexistuje jen vaše a moje dimenze, ve skutečnosti je jich mnohem, mnohem víc. Problém je to, že některé z nich začali mizet. Prostě puf a byly pryč. A proto jsem tu. Jelikož podle mých studii by tahle mohla být další na řadě"
"Žádná škoda. Viděl jste to tady vůbec?" utrousil s nově nabytým pocitem jistoty.
"No vlastně..ne. To je jedno. Vám to možná může být jedno, ale nejsem si jist že úplně všichni zaujmou stejný postoj jako vy"
"No dobře, ó velký zachránce dimenzí. Bylo zapotřebí ničit ten tank? Chci říct, nemohl jste dělat..tu vaši věc i bez toho?"
X se nezaujatě rozhlédl po spoušti, kterou způsobil, jako by ji viděl poprvé.
"Oh, tohle? Za to se omlouvám" pronesl velmi nezúčastněným hlasem. Poté se otočil a nezaujatě pokračoval v míření krabičkou, kterou svíral, na své okolí. Brittanicus koutkem oka zahlédl, že někteří jeho kolegové, kteří se schovávali ve stínech tam už nejsou. To znamená, že pravděpodobně opustili továrnu. To znamená, že pravděpodobně zavolají stráže. To znamená, že za chvíli přiběhnou, aby se vypořádali s X jako původcem tohohle zmatku. A bude je určitě moc zajímat, proč se Brittanicus vesele vybavoval s tvorem, který vlastně napadl jejich město.
"Poslyšte, pane X… Tam odkud přicházíte, když člověka střelí do hlavy tak taky umře, nebo je to tak jen u nás?" začal nervözně
X se otočil k Brittanicovi a na moment si přestal hrát se zařízením. "Ano, proč?"
"Protože by se nám brzo mohlo něco takového stát jestli hned nevypadnem!"
X na něj chvilku nechápavě zíral a vzápětí, protože má svět občas smysl pro komediální načasování, do továrny s hlukem vpadl regiment Tazzawankské válečné brigády. X se udiveně otočil, avšak ihned se mu vrátil klid a s úsměvem zvedl dlaň
"Zdravím pánové"
To je zaskočilo. Na moment. Pak ale jeden z mladších rekrutů, nasáklý adrenalinem, zařval bojový ryk, který by dozajista byl mnohem působivější, kdyby mu jeho pubescentní hlas uprostřed nepřeskočil, a s napřaženým bodákem se k nim rozběhl. Pak se stalo něco, co Brittanicus nedokázal nikdy vysvětlit. X stál přímo naproti bodáku… a pak už tam v ten samý moment nebyl. Brigádník se prořítil někam za něj a setrvačností se zabořil do hromady kovového šrotu.
"Pánové, tohle přece není nutné" řekl X, stále s úsměvem
Regiment zaklesl do formace a odjistil pušky. Tohle už nebyla legrace. Tedy, za žádnou legraci to Brittanicus nepovažoval ani předtím, ale tady už to bylo vážné. Naštěstí byla pozornost vojáků zaměřena na X, takže se mu podařilo přesunout mimo dostřel jejich hlavní. Což znamenalo, že místo toho, aby při jejich výstřelu okamžitě zemřel, ho čekala zářná budoucnost, ve které spatří z první ruky, jak zastřelí X a jeho popraví až potom. Budoucnost vypadala vskutku růžově.
"Tohle přeci můžeme vyřešit v klidu" prohlásil X klidným hlasem. Brittanicus si pomyslel, že to jsou velmi hloupá poslední slova. Pak už ho ohlušila salva z pušek. Ta salva Brittanica připravila o rozum. Muselo to tak být, protože musel být blázen, aby si myslel, že skutečně vidí, jak X vytáhl odnikud dlouhý tenký meč. Stejně tak byl očividným produktem psychózy ten moment, kdy X rozkrojil kulku ve vzduchu. A Brittanicus uvažoval jaká psychická nemoc má za symptom, že vidíte bledé tvory z jiné dimenze, jak rozsekávají regiment vojáků na kusy. Nebylo asi dobrým znamením, že pokaždé když při tom X zahlédl, viděl, že jeho tvář stále hostila ten stejný, nezaujatý úsměv. Nebylo pochyb, X musel být halucinace. Halucinace obratným přemetem rozsekla posledního ze strážných a velmi pomalu, skoro něžně, otřela meč o jeho uniformu.
"Inu, neprovedete mne po městě?" řekla halucinace žoviálně.
"Vy tu nejste. Mám halucinace, nějaká součástka tanku mě musela praštit do hlavy. Hehe, dyť si ten meč vytáhl ze zadku. Jak se tam vešel pane X? Máte, hehe, v zadku jinou dimenzi?" blekotal Brittanicus a se zoufalým chichotem si ztěžka dosedl na podlahu, upírajíce pohled do neznáma.
X ho počastoval znepokojeným pohledem a pak odhrnul plášť a demonstrativně do vnitřního pouzdra uložil meč. Brittanicus se stále třásl a jeho tvář hostila výraz, který dával tušit, že se brzy rozpláče. To si od X vysloužilo opatrné šťouchnutí prstem.
"To bude dobré. Nenechám je aby ti ublížili" řekl X hlasem, který pravděpodobně považoval za konejšivý
"Nechtěli by mi ublížit, kdyby nebylo tebe!"zařval Brittanicus, kterému se náhle vrátila část jeho příčetnosti. "Proč ses tu musel objevit? Než jsi přišel, měl jsem v pohodě život! No, teda nějak extra v pohodě nebyl, ale rozhodně jsem nepotřeboval abys přišel a zničil ho! To bych zvládl sám! Teď mě kvůli tobě mají za teroristu! Co teď podle tebe mám dělat?!"
X očividně trochu zaskočil, odpověděl mu dlouhým nic neříkajícím pohledem. Pak se na jeho tvář vrátil jeho charakteristický úsměv.
"Buď rád, že tě za teroristu berou jen tady. Já mám na svém krku už 15 set dimenzí. Není to nic příjemného. Většina kreatur po mě první začne střílet a pak si stěžujou, že umíraj.", odfrknul si X pohrdlivě.
"Můžeš pak vzít roha se mnou. Nevím čím to je ale tahle dimenze mi úplně zavařila skener… Nejspíš sem trefil do černého a opravdu je další na řadě… Takže pokud se nechceš absolutně vypařit spolu s tímto světem neznámo kam, měl bys moji nabídku přijmout."
Ta myšlenka byla lákavá. Že by každý koho kdy znal zemřel a on zůstal naživu, aby ten fakt mohl ocenit…
"Fajn. Kolik máme času, než svět zmizí? Co vlastně hledáme? Co budeme dělat až to najdeme? A kde to něco je?"
"Všechno popořádku… Vlastně… Nejsem si jist odpovědí ani na jednu z tvých otázek.." X se nervózně usmál.
Brittanicus se dlouze zadíval na X tvář. Tenhle tvor před chvílí vypadl z ničeho, zničil jeho pracoviště zmasakroval jeho spoluobčany, a nyní ho žádal, aby ho následoval, ani on sám nevěděl kam, a Brittanicus si s hrůzou uvědomil, že je mu to úplně jedno.
"Tak jo. Pro začátek musíme zmizet z města. A myslím, že je tu skvělý způsob jak to udělat, ve velkém stylu" ušklíbl se a pokynul X, aby ho následoval, když se rozběhl vstříc napůl dokončenému parnímu tanku, který stál na druhé straně továrny.

Andulka a sedm trpaslíků

10. února 2017 v 17:43 | Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch |  gay
Rozhodla jsem se v zájmu všech ponechat svůj wattpad v soukromí, ale tahle věc se mi prostě líbí (a hlavně se tím můžu ohánět, až mě zlý kapitalismus v příštích dnech obviní, že nepíšu na blog), takže, enjoy

- je to Andley -
- je to velmi gay -
- je to velmi divné a pravděpodobně zbytečně dlouhé -

(jestli se to nějak debilně naformátuje, nemůžu za to já, ale Word)


Pan Kaktus m8

27. ledna 2017 v 17:45 | Skupina čudných existencí |  Vorstellungskraft

Dámy, pánové a jiné emm varianty JE TU ZNOVU CRAZY!

Ale tentokrát přináším speciální kolab s PANEM KAKTUSEM jo a taky Nefie…. Jo a Kočkillem. Spoustu tvorů tu je. A budem dělat onen tag, do kterého nás zatagovala naše milá Wiky.

Nefie: BAF!!

Pan Kaktus: *je kaktus*

Kočkill: *je kočka and doesn't give a fuck*

Bez většího zdržování, let's get right to it:

CO BY KDYBY?

1. Co by, kdybys byla na jeden den mužem?

Crazy: Samozřejmě bych se shipovala se všemi sexy mužskými pohlavami a psala bych o sobě fanfikce. A zůstala bych mužem.

Nefie: Zřejmě bych byla teplá tak…no…co bych asi mohla dělat?

Pan Kaktus: *Je kaktus mužského pohlaví*

Kočkill: *Je muž a má plyny*

Crazy: *bleugh* To je kanál twl…

2. Co by, kdybys měla jen jedno přání?

Crazy: Nejspíš abych mohla bejt jedno z mých oc. Nejspíš X, jelikož je cute a gay. Co víc si přát?

Nefie: Přála bych si mít víc přání..?

Pan Kaktus: *Stále je kaktus*

Kočkill: *Stále smrdí*

3. Co kdybys potkala sama sebe ve 40ti letech?

Crazy: Asi bych se shodila ze schodů…

Nefie: "BAF??"

Pan Kaktus: *Je stále kaktus a vždy jím bude*

Kočkill: *purrrrr*

4. Co by, kdyby sis mohla vybrat, ve které době můžeš žít?

Crazy: Spala bych s Áďou….

Nefie: Asi…bych..si vybrala?

Pan Kaktus: *definitivně dobu, kdy světu vládne národ kaktusů*

Kočkill: *V době se spoustou jídla a hlazení*

5. Co kdyby sis mohla vybrat, jak budeš vypadat?

Crazy: JAKO X!!!!!

Nefie: No…to nevím, ale pravděpodobně hodně cool (abych mohla nosit motýlka a fez)…s nějakou ještě víc cool barvou vlasů…

Pan Kaktus: *Jako kaktus*

Kočkill: *Jako Kočkill*

6. Co by, kdyby sis mohla na týden vyměnit život s celebritou?

Crazy: Ummm asi bych se vyměnila s Putinem, abych mohla vládnout Rusku.. (shut up Putin je celebrita #biatchpls)

Nefie: Mohla…ale snad nemusela, že?

Pan Kaktus: *kaktus*

Kočkill: *Definitivně s Trumpem, mohl by vládnout světu a už maj defakto stejnou barvu takže…*

7. Co by, kdybys měla být zvířetem?

Crazy: Byla bych nejspíš slimák a s mím štěstím by mě rozšlápli hned první den mého života…

Nefie: Ocelot c:

Pan Kaktus: *stále je kaktus*

Kočkill: *Je kočka*

8. Co by, kdybys mohla jet kamkoli, kam by se ti zachtělo?

Crazy: ČERNOBYL! A možná Kanada, pokud skutečně existuje…

Nefritka: Za Ivankou (a Drápkem, of course, kdyby mi to maminka dovolila…)…a taky pod Ajfelovku protože BPA

Pan Kaktus: *Existuje v mém pokoji a nikam se nechystá*

Kočkill: *Je spokojen hir*

9. Co by, kdybys uměla číst myšlenky?

Crazy: ČETLA BYCH VŠEM JEJICH PORNO Z HLAV

Nefie: Sbírala bych drby c:

Pan Kaktus: *Usměje se kaktusově*

Kočkill: *Nenápadně zastříhá ušima*

10. Co by, kdyby sis mohla vybrat jakékoliv povolání?

Crazy: Takový ten člověk, co má miliardy a neví proč… A nebo Crazy Cat Lady

Nefie: Já bych hrála v nějaké úspěšné, bohaté a hlavně rockové kapele…

Pan Kaktus: *Povolání: kaktus*

Kočkill: *odešel*

11. Co by, kdybys měla jeden rok prázdnin?

Crazy: Prodloužila bych si je o další rok…

Nefie: Tak..pak bych se na to mohla vy..ne? Mé prázdniny by již nikdy neskončily! c:

Pan Kaktus: *Nevnímá čas, neboť je kaktus*

Kočkill: *není tu*

Smurf(sestra mojí osoby): Spáááááneeeee *chrrrr*

12. Co by, kdyby sis na dovolenou mohla vzít jen 3 věci?

Crazy: Fedoru #m'lady, Gay fanfikce, kaktus

Nefie: 3 random věci…né tak random ale to je tajemství (*spíš to neví ale shh….tohle zní líp..*)

Pan Kaktus: *Je se mnou na dovolené, má květináč, hlinu a sám sebe*

Jery (pes): *Je pes*

13. Co by, kdyby ses mohla zbavit jedné špatné vlastnosti?

Crazy: Já nevím já nemám blbé vlastnosti. #narcismus4ever

Nefie: ale já se nechci zabít :c (já, jedna velká špatná vlastnost c:)

Pan Kaktus: *Je kaktus*

14. Co by, kdyby sis mohla koupit cokoliv na světě?

Crazy: Koupila bych si nějaké to svědomí.

Nefie: Dají se gay shipy kupovat?

Pan Kaktus: *NOVÝ KVĚTINÁČ*


Crazy: Tak to bude asi vše, sbohom.

Nefie: Napiš tam za mě něco hezkého.

Crazy: ok

Nefie: SOU LOUNG AND GG

Tento nadpis nedává vůbec žádný smysl a nemá co dočinění s tímto článkem. Kaktus

25. ledna 2017 v 21:13 | obšas šňupu LSD |  Když se Crazy nudí
MWAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHA ha…. ha…….. a
ANO, je to tak dámy, pánové, hermafroditi, homosexuálové, bisexuálové, asexuálové a už končím, protože bych tu byla 666 let, kdybych se to pokusila vyjmenovat všechno… No každopádně sem back. Asi. Ale jo, dámičky z emo klubu mě dosti motivovali a tak jsem se rozhodla vyhrabat se ze svého bordelu (doslova bordelu, v mím pokoji se nedá ani hnout, ale nechce se mi to uklízet) a něco napsat. Ovšem, nevím, co budu psát (ostatně jako vždy neboť #hail0creativity).
Každopádně v posledních měsících sem měla hodně depky, neboť rodiče dokážou být větší bolest v prdeli než koncerty Nicky Minaj a Baumanka, kterou byste definitivně neměli "dráždit bosou nohou."
Pokud se vám nyní zdá, že melu z cesty, tak se vám to nezdá, gratuluji.
Vánoce proběhly solidně, pes mě kousnul do oka (naštěstí sem neoslepla tho) a dostala sem nový počítač. Teď možu pařit většinu her na střední grafice a vysmívat se nešťastníkům, kteří moje uspokojení nesdílí (*cough* emo klube *cough*). No to je tak všechno o Vánocích.
Teď du mluvit o horách, neboť jsem s rodinou navštívila takové sexy místečko jménem Kunčice. Bylo to celkem chill a to doslova jelikož byla kosa. Přesto to bylo awesome, protože kosa se = sníh a to je na takových horách docela plus. Loni tam totiž nebyl… -__- Každopádně sem se ani moc nepotloukla, jen sem si asi tak na 5 minut myslela, že sem si zlomila nohu a nějaká sedmiletá holčička mě málem napejchla na svoje hůlky jako špíz. Celkem jsem uskutečnila zhruba 8 pádů, přičemž 5 z nich definitivně nebyla moje vina a neměli, co dočinění s mím lyžařským skillem. #hrudkyaremrchy
Okey, to by bylo. Další velmi důležitým oznámením je to, že se chcu přestěhovat do Finska a jezdit do války na lyžích.
A taky jsem zjistila, že prošlý vanilkový puding není dobrý vanilkový puding a všichni by se měli tímto moudrem řídit.
MIKULINCOVÁ JE LIBOVÁ, MÁ SUPER ZADEK A JE TO SAVAGE BORKA, KDO SOUHLASÍ ZVEDNE….emm nic nezdvihejte, to je moc namáhavé. A taky nepočítam s tím, že by někdo nesouhlasil.
Btw máme nový automat, jelikož pamlsková vyhláška a můj názor zní takto: SRAT NA PAMLSKOUVOU VYHLÁŠKU, SRAT NA TEN AUTOMAT, SRAT NA SYSTÉM, AAAAANAAAAARCHIIIIIEEEEEE.
….. poďme šňupat LSD wendy ….. *slabé zvuky of Wiky raging in the distance* hehe
Baumanka dnes byla skoro až děsivá a její přirovnání jsou jako kaktus v zadku… Okey já sem se snažila hodit nějaké blbé přirovnání, abych si z ní udělala prču, ale tohle bylo dobré, tak to zkusím znovu… Přirovnání náši milované paní profesor *bleugh argh* pardon jen tohle nejde říct bez vhodného citoslovce…. Profesorky Andrey Baumanové, jsou jako dezinfikované zelené myšičky…. #soundslikesomethingbaumawouldsay…. Náhodou to bylo docela legit…..
Une souris verte….. dál to neumím

Tak nic asi končím se svým blábolením, doufám, že teď litujete, že ste si tohle vůbec četly mwuhahahaha. -Adios mes amis


Kam dál