Říjen 2016

May Ivanka lead you to your destiny

8. října 2016 v 12:18 | Ivanka |  No tak si taky dělám vlastní rubriku, aby se neřeklo
(Asi už je to nemoc, ale faktem zůstává, že jsem nad tím stupidním nadpisem přemýšlela skoro 15 minut.)

Nuže.

Nemůžu si pomoct, ale nějak se mi po tomhle blogu začalo stýskat. I když, to možná není úplně přesné. Spíš potřebuju nějak prokrastinovat od všech těch temně hlubokomyslných (tak hlubokomyslných, že to hraničí až s pitomostí) projektů, které jsem si rozdělala s vznešeným cílem je dokončit. (Někdy.) Sakra, můžu za to snad já, že čeština je tak hrozně nevhodný jazyk pro psaní gay fanfikcí? A vlastně čehokoliv jiného, kromě satiry, pohádek o Krtečkovi a nákupních seznamů. (Neberte to ve zlém. Krtečka miluju. Což mě pochopitelně přivádí k úvahám o Krteček fanfikcích, ale ty raději necháme decentně vyblednout... je teprve dopoledne, takže moje silně zvrácené já pořád spí.)

Eh, kde jsem to skončila? No jo, u češtiny. Ty projekty mám rozdělané prostě proto, že poslední tři dny jsem doma ze školy, já, člověk, co nikdy neonemocní. (Možná to nakonec ještě bude žloutenka, haha.) Protože navzdory očividnému přesvědčení jistých lidí se LoLko prostě NEDÁ hrát věčně. Stačí mi tak 3 hry za sebou a už fyzicky cítím, jak mi jedna podruhé odumírají mozkové buňky.

Taky se nám nějak záhadně pokazilo domácí kino. (Je pravda, že když tu věc táta před šesti lety dotáhnul domů, vážně jsem si představovala, jak rozbalí na zdi gigantické plátno a vytáhne 3D brýle. A pak budeme za vstupně kasírovat celý Hodonín jako ti největší Bossi. A ono se z toho nakonec vyklubal obyčejný DVD přehrávač.) Vlastně nefungovalo už delší dobu, teda nefungoval obraz, takže Zeppelíny jsem si mohla pouštět pořád - nebo vlastně nemohla, protože krimi seriály české televize jsou přece mnohem zábavnější. (TĚŽKÝ sarkasmus.)

Ale už od prázdnin mám jedno DVD o bolševickém hnutí v Norsku, znáte to, takové ty dývka za 30 korun, co prodávají na nádraží v levných knihách, ve kterých trávíte hodinu čekání na vlak do Brna, kde mimochodem pak čekáte další hodinu a půl, protože naprosto nesympatičtí otrávení vedoucí vám nedovolí jet domů, dokud od rodičů nedostanou písemné potvrzení, že můžete jet sami. (Zato jakmile ho dostanou, bez výčitek vás tam nechají dřepět, přestože nemáte tušení, jakým vlakem jet a kde ho najít. A když už ho najdete a vlezete dovnitř, tak jestli je to vůbec ten správný.) Jop. v těch Levných knihách jsem tehdy utratila skoro všechny svoje peníze, ušetřené na vaflích se šlehačkou.

Ale k tématu. Hráli jsme si s tím přístrojem s tátou nejmíň hodinu, naprosto bezvýsledně. Druhý den přišel děda, elektrický génius, zmáčknul dvě tlačítka a bylo. Obraz naskočil, šestsetšedesátšestkrát hurá! ALE. Řečený obraz zaplňoval sotva polovinu obrazovky, nešli vypnout titulky (což mi teda až tolik nevadilo, protože švédsky neumím), ale hlavně - video se každé tři minuty zaseklo a BUM! Jste v háji, dokud celou tu pošahanou věc neresetujete. Naivně jsem si myslela, že to bude nekvalitním diskem, protože Levné knihy a tak vůbec, ale takhle to (ne)funguje i u všech ostatních disků.

Často přemýšlím, proč se u nás žádná elektronika nemůže pokazitt NORMÁLNĚ, jako třeba "fajn, seká se to" nebo "jo, asi už má ten krám svoje za sebou". Kdepak. U nás je to samé "ten tablet kliká sám od sebe na random aplikace a přehazuje mi stránky na Wattpadu, žije svým vlastním životem, neposedl ho nějaký démon?"

Nebo jsem prostě jenom beznadějně pozadu a Satan je v souvislosti s moderní technikou normální. (Ostatně, o čem jiném vypovídá Pokémon GO.)

Tady tu prapodivnou slátaninu ukončím, protože se mi konečně stáhlo Star Stable Online (jo, přesně tak, závislost na Howrse mi očividně nestačí). Svůj účel tento článek splnil. Zabil spoustu času a zas mi o něco zvýšil sebevědomí. (O potenciálních čtenářích mlčím, protože, přiznejme si to, spoluatorky na to víceméně kašlou a dávno tady chcípnul pes.)